Roman Hynek a Tomáš Tvrzník se v rozhovoru ohlédli za sezónou 2024. Povídání, které probíhalo v předvánoční atmosféře, přineslo řadu zajímavých postřehů. Ty nejdůležitější jsme shrnuli do následující bilance.

Jak byste zhodnotili uplynulou sezónu 2024 pro tým ADASTRA Cycling Teám jako celek?

Tomáš: Z mého pohledu to byla sezóna plná kontrastů. V těch nejmladších kategoriích jsme viděli skvělé individuální výsledky, které opravdu potěší a jsou dobrou motivací pro celý tým. Prostřední kategorie, řekl bych, ukázala stabilní výkony, což je taky ohromně důležité, protože to znamená, že si držíme kvalitní základnu. A co se týče těch nejstarších, tam byla situace složitější kvůli zdravotním problémům některých závodníků, ale i tak jsme se mohli radovat z několika výrazných individuálních úspěchů.

Roman: Ano, souhlasím. Každá kategorie měla své specifické momenty. Mladší děti nás opravdu nadchly svými výsledky a hlavně tím, jak jsou zapálené do tréninků. Prostřední kategorie je, řekl bych, takovou jistotou týmu, kde vidíme stabilitu a pravidelně dobré výsledky. A u těch starších? No, nešlo to bez komplikací, ale myslím, že jsme z toho vytěžili maximum.

Co považujete za největší úspěch letošní sezóny?

Roman: Asi bych vypíchnul dvě největší radosti. První byl mistrovský titul v cyklokrosu mezi kadetkami a jejich celkové prvenství v Českém poháru. To je kombinace, která se nevidí každý rok.

Tomáš: A druhý obrovský úspěch bych viděl v obhajobě mistrovského titulu ve štafetovém závodě horských kol v žákovské kategorii. To je něco, na co jsme opravdu pyšní, protože to ukazuje nejen na kvalitu jednotlivců, ale hlavně na jejich spolupráci jako týmu.

Roman: Je to tak. A je super vidět, že náš tým dokáže uspět v různých disciplínách – jak na horských kolech, tak v cyklokrosu.

Jaké byly klíčové momenty, které sezónu výrazně ovlivnily (pozitivně či negativně)?

Tomáš: Za mě to určitě byla vhodně naplánovaná soustředění před klíčovými závody. To je věc, která nám letos opravdu fungovala. Děcka se dobře sladila a připravenost před závody byla znát.

Roman: Jo, a nesmíme zapomenout na ty momenty, kdy se někteří závodníci uzdravili na poslední chvíli. U někoho to bylo fakt o chlup. Místo toho, aby sezónu musel vynechat, dokázal se vrátit a ještě předvést solidní výsledky.

Tomáš: Pravda. A ještě bych doplnil, že jednou z klíčových věcí byl taky týmový duch. I když se něco nepovedlo nebo když se někomu nedařilo, ostatní ho podrželi. To je něco, co se nedá naplánovat, ale když to funguje, tak je to prostě skvělé.

Roman: Absolutně souhlasím. Tým drží pohromadě a to je největší výhra, kterou si z týhle sezóny odneseme.

Účast na závodech a výkony týmu

Jak byste charakterizovali jednotlivé závodní seriály, kterých se tým ADASTRA účastní, a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Tomáš: Když bych to měl stručně shrnout, každý seriál má svůj specifický charakter a náročnost. Dětský MTB Cup je určen hlavně mladším kategoriím. Tratě nejsou tak technicky složité, což ale neznamená, že by to byly procházky. Naopak – závodníci tam čelí solidní konkurenci a organizace těchto závodů je skvělá.

Roman: Pražský MTB pohár už je o něco náročnější. Tratě jsou techničtější, konkurence větší. A když jde o Český MTB pohár, tam se pohybujeme na úplně nejvyšší úrovni v Česku – nejtěžší tratě a kvalitní soupeři, hlavně v těch starších kategoriích. Každý z těchto seriálů je pro nás důležitý, protože dohromady vytvářejí skvělou příležitost, jak naše závodníky postupně rozvíjet.

Účastnili jste se také mistrovství Evropy UEC MTB Youth v Husqvarně. Jaké byly dojmy z této mezinárodní zkušenosti a jak si tým vedl?

Roman: Účast na mistrovství Evropy byla ohromná zkušenost, a to nejen pro závodníky. Tým reprezentovala hlavně Babeta Sluková, která měla skvělé výsledky. Byla členkou vítězné štafety českého národního týmu v kategorii U15, obsadila 3. místo v Short Tracku a 4. místo v XCO. Klotylda Sluková zase skončila osmá v Short Tracku v kategorii U17. Tyto výsledky jsou v mezinárodní konkurenci ohromný úspěch a zároveň důkaz toho, že naši závodníci dokážou držet krok i s evropskou špičkou.

Tomáš: Pro naše závodnice to bylo hlavně o získání zkušeností a o tom, aby se naučili závodit pod tlakem a ve výrazně těžších podmínkách. Myslím, že je to posunulo dál.

Byly na závodech nějaké technické, nebo organizační výzvy, které jste museli řešit?

Roman: Technika je vždycky výzva. Závody horských kol i cyklokros kladou vysoké nároky na technické dovednosti závodníků a samozřejmě i na materiál. Naštěstí máme skvělého mechanika Honzu Fafka, který na Českém poháru MTB odvedl úžasnou práci. Bez něj by to často bylo mnohem složitější.

Tomáš: Z organizačního hlediska máme za ta léta už poměrně ustálený systém, takže většina věcí jede jako na drátkách. Samozřejmě občas musíme operativně reagovat – třeba když se zruší závod kvůli povodním nebo když se něco na poslední chvíli pokazí. Ale to k tomu prostě patří.

Měli jste mezi závodníky jednotlivce, kteří se výrazně prosadili nebo překvapili svými výkony?

Roman: Klotylda Sluková byla letos naprosto skvělá – zisk mistrovského titulu v cyklokrosu, celkové vítězství v Českém poháru, a třetí místo na Mistrovství ČR horských kol. Když k tomu přidáme její výkony na evropské scéně, je to úžasné.

Tomáš: Babeta Sluková byla také výjimečná, nejen na mistrovství Evropy, ale i doma – druhé místo na Mistrovství ČR horských kol, což je v její kategorii fantastický výsledek. A pak tu máme další skvělé výkony – třeba Vojta Pokorný vyhrál celkově Dětský MTB Cup ve své kategorii, David Sofka, Markéta Tvrzníková  a Ema Kmínková se umístili na druhých místech. A Johanka Čermáková skončila čtvrtá mezi mladšími žákyněmi.

Roman: Těch skvělých výsledků bylo opravdu hodně. Každý z těch závodníků se na svůj úspěch tvrdě nadřel a my jsme na ně moc pyšní.

Tomáš: Přesně tak, výsledky jsou jedna věc, ale důležité je i to, jak se ti mladí závodníci rozvíjejí a rostou. A to je pro nás ten největší úspěch.

Trénink a rozvoj dětí

Jak probíhaly tréninky během sezóny? Změnili jste něco oproti předchozím rokům?

Tomáš: Letos jsme museli trochu přizpůsobit tréninky, protože větší počet dětí přecházel ze skupiny těch nejmenších do střední kategorie. Bylo potřeba, aby si nováčci zvykli na nové tréninkové metody a postupně se adaptovali na vyšší úroveň. Nechtěli jsme nikoho přetížit, ale zároveň jsme chtěli, aby si uvědomili, že pokrok vyžaduje i trochu větší nasazení.

Roman: Přechod mezi skupinami je u nás vždy trochu výzva, protože každá skupina má svoje specifika. Ve střední kategorii už se víc zaměřujeme na systematičnost a delší tréninkové bloky. Bylo fajn sledovat, jak se noví členové rychle adaptovali.

Jak pracujete na motivaci mladých cyklistů, aby se stále zlepšovali a bavili je závody?

Roman: Naše tréninkové skupiny jsou rozdělené podle věku a výkonnosti, což samo o sobě vytváří přirozenou motivaci. Když chce dítě postoupit z nižší skupiny do vyšší, musí se zlepšovat a ukázat, že na to má. To je pro většinu dětí hodně motivující.

Tomáš: Navíc pro ty nejlepší, kteří se dostanou do naší elitní skupiny „ELITĚ“, máme speciální výhody. Mohou se účastnit třeba jarního soustředění na Mallorce, technických kempů na trailech nebo dokonce zahraničních závodů. To je pro ně obrovská odměna za jejich snahu.

Co považujete za klíčové pro rozvoj mladých talentů ve vašem týmu?

Tomáš: U mladších dětí je zásadní klást důraz na dlouhodobé cíle. Musíme jim připomínat, že žádný zdravý pokrok není skokový. V cyklistice jsou kategorie vždy spojeny pro dva ročníky, takže první rok v nové kategorii je hlavně o adaptaci. Výsledky začnou přicházet až ve druhém roce.

Roman: A taky je důležité, aby si vyzkoušeli různé druhy cyklistiky – od horských kol přes cyklokros až po silniční a dráhovou cyklistiku. Čím širší mají záběr, tím lépe se později rozhodnou, co je pro ně to pravé.

Jak zvládáte skloubit individuální přístup k dětem s týmovým tréninkem?

Roman: To je asi jedna z nejtěžších věcí. Každé dítě je jiné – má jiné ambice, jiné schopnosti a i jinou podporu z rodiny. Snažíme se každého hodnotit individuálně a podle toho plánovat tréninky.

Tomáš: Přesně tak. A zároveň se snažíme udržet týmového ducha. Je důležité, aby se děti cítily jako součást kolektivu, ale aby zároveň viděly, že my trenéři bereme v úvahu jejich osobní cíle a možnosti. Je to balanc, ale myslím, že nám to docela funguje.

Spolupráce s rodiči a komunita

Jakou roli hráli rodiče dětí v letošní sezóně? Byla jejich podpora důležitá pro fungování týmu?

Tomáš: Bez podpory rodičů by tým naší velikosti vůbec nemohl fungovat. Rodiče se zapojují do mnoha organizačních procesů, což nám nesmírně usnadňuje práci. Třeba jedna z maminek zajišťuje ubytování pro celý tým na závodech, další se stará o objednávky dresů. To jsou věci, které na první pohled nemusí být vidět, ale bez nich by to prostě nešlo.

Roman: Přesně tak, navíc rodiče často pomáhají i na samotných závodech, třeba s přípravou zázemí nebo s dopravou. A hlavně děti vidí, že jim rodiče fandí, což je pro ně obrovská motivace. Za tuhle podporu si rodiče zaslouží náš obrovský dík.

Podařilo se týmu rozšířit komunitu a přilákat nové členy během sezóny?

Roman: Upřímně, tohle je oblast, kterou jsme možná letos trochu opomíjeli. Soustředili jsme se hlavně na závody a tréninky, takže nábor nových členů nebyl úplně prioritou. Ale je to něco, čemu se chceme v příštím roce věnovat mnohem intenzivněji.

Tomáš: Chceme oslovit mladší děti a jejich rodiče, protože základy se nejlépe budují už v raném věku. Máme v plánu více zaměřit naši propagaci na veřejnost a ukázat, že cyklistika může být nejen sport, ale i skvělá zábava.

Jak hodnotíte zájem veřejnosti o cyklistiku a dětské závody v roce 2024?

Tomáš: Vnímáme, že zájem o cyklistiku obecně roste. Pořádá se spousta dětských závodů po celé republice a často jsou dobře obsazené. Je skvělé vidět na startovní čáře tolik mladých talentů.

Roman: Ale pořád je co zlepšovat. Rádi bychom viděli na závodech ještě více dětí. A jako tým chceme k tomu růstu přispět – nejen výchovou mladých cyklistů, ale i třeba organizací akcí, které přitáhnou nové zájemce o náš sport. Cyklistika má v Česku obrovský potenciál, stačí ho jen správně podchytit.